Oleg / sv. Ondřej, Pavel a druhové (25. neděle v mezidobí)
Mše svatá – 9:15
Úmysl – za P. Stanislava Peroutky
Iz 55,6-9
Zl 145(144)
Flp 1,20c-24.27a
Mt 20,1-16a
Barva: Zelená
1. ČTENÍ Iz 55, 6-9
Mě myšlenky nejsou myšlenky vaše.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko! Aď přestane bezbožník hřešit, zločinec aď změní své smýšlení;
aď se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští.
Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému – praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho chování, mé myšlení od myšlení vašeho.
Žl 145 ( 144 ), 2-3. 8-9. 17-18 Odp.: 18a
Odp.: Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají.
Každý den tě, Bože, budu velebit
a chválit tvé jméno po všechny věky. Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, jeho velikost je nevystižná.
Odp.
Milosrdný a milostivý je Hospodin, shovívavý a plný lásky.
Dobrotivý je Hospodin ke všem
a soucit má se všemi svými tvary. Odp.
Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách a svatý ve všech svých činech.
Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, všem, kdo ho vzývají upřímně.
Odp.
ČTENÍ Flp 1, 20c-24. 27a
Pro mě život je Kristus.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.
Bratři !
Budu moci oslavit na sobě Krista, aď svým životem, aď svou smrtí. Vždyď pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Avšak kdybych tady žil dál, mohl bych ještě s užitkem pracovat. A proto nevím, co bych měl volit.
Přitahuje mě totiž obojí: mám touhu zemřít a být s Kristem – a to je věc mnohem, mnohem lepší; ale pro vás je zase nutnější, abych zůstal ještě na živu.
Jen se chovejte tak, jak to odpovídá Kristovu evangeliu.
EVANGELIUM Mt 20,1-16a
Závidíš, že jsem dobrý?
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství:
„Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel časně zrána najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici. Když vyšel kolem devíti hodin, viděl jiné, jak stojí nečinně na trhu. Řekl jim: „Jděte i vy na mou vinici a dám vám, co bude spravedlivé.“ A šli. Kolem dvanácti a tří hodin odpoledne vyšel znovu a udělal to zrovna tak.
Vyšel kolem pěti hodin a našel jiné, jak tam stojí, a řekl jim: „Co tu celý den nečinně stojíte?“ Odpověděli mu: „Nikdo nás nenajal.“ Řekl jim: „Jděte i vy na mou vinici!“
Když nastal večer, řekl pán vinice svému správci: „Zavolej dělníky a vyplaď jim mzdu, začni od posledních k prvním.“ Přišli ti, kdo nastoupili kolem pěti odpoledne, a dostali po denáru. Když přišli první, mysleli, že dostanou víc, ale i oni dostali po denáru.
Vzali ho, ale reptali proti hospodáři: „Tady ti poslední pracovali jedinou hodinu, a dals jim zrovna tolik co nám, kteří jsme nesli tíhu dne i horko.“ On však jednomu z nich odpověděl: „Příteli, nekřivdím ti. Nesmluvil jsi se mnou denár? Vezmi si, co ti patří, a jdi. Chci však i tomuhle poslednímu dát jako tobě. Nesmím s tím, co je moje, dělat; co chci? Anebo závidíš, že jsem dobrý?“ „