Andrej / sv. German (28. neděle v mezidobí)
Mše svatá – 9:15
Úmysl – za rodinu Pikovu a Šťastnou
Iz 25,6-l0a
Zl 23 (22)
Flp 4,12-14.19-20
Mt 22,1-14
Barva: Zelená
1. ČTENÍ Iz 25,6-l0a
Hospodin vystrojí hostinu a setře slzy z každé tváře.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Hospodin zástupů vystrojí všem národům na této hoře tučné hody, hody s výborným vínem; budou to šďavnatá jídla a vybraná vína.
Na této hoře sejme závoj, který halil všechny lidi, přikrývku, která kryla všechny národy. Zničí smrt navždy, Pán, Hospodin, setře slzy z každé tváře. Odejme na celé zemi hanbu svého lidu, neboď Hospodin to pravil.
V ten čas se řekne: „Hle, náš Bůh, doufali jsme v něho, že nás vysvobodí; on je Hospodin, v něho jsme doufali, jásejme a radujme se z jeho spásy,
neboď Hospodinova ruka spočine na této hoře.“
Žl 23 (22), 1-3a. 3b-4. 5-8 Odp.: 6cd
Odp.: Smím přebývat v Hospodinově domě
na dlouhé, předlouhé časy.
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout, občerstvuje mou duši.
Odp. Vede mě po správných cestách pro svoje jméno.
I kdybych šel temnotou rokle, nezaleknu se zla, vždyď ty jsi se mnou. Tvůj kyj a tvá hůl,
ty jsou má útěcha. Odp.
Prostíráš pro mě stůl
před zraky mých nepřátel, hlavu mi mažeš olejem, má číše přetéká.
Odp. Štěstí a přízeň mě provázejí po všechny dny mého života, přebývat smím v Hospodinově domě na dlouhé, předlouhé časy.
Odp.
2. ČTENÍ Flp 4,12-14.19-20
Všechno mohu v tom, který mi dává sílu.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.
Bratři!
Dovedu žít v odříkání, a dovedu žít v hojnosti. Seznámil jsem se důvěrně se vším: se sytostí i hladověním, s nadbytkem i nedostatkem. Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. Ale jste hodní, že jste mi pomohli v mém tíživém postavení.
A protože můj Bůh je přebohatý, skvěle vám to odplatí skrze Krista Ježíše ve všem, cokoli budete potřebovat. Bohu, našemu Otci, bud“ sláva na věčné věky! Amen.
EVANGELIUM Mt 22,1-14
Pozvěte na svatbu, koho najdete.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš mluvil k velekněžím a starším lidu v podobenstvích:
„Nebeské království je podobné králi, který vystrojil svému synovi svatbu. Poslal služebníky, aby svolali hosty na svatbu, ale ti nechtěli přijít.
Poslal znovu jiné služebníky se vzkazem: „Řekněte pozvaným: Hostinu jsem přichystal, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, pojďte na svatbu!“ Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. Ostatní pochytali jeho služebníky, ztýrali je a zabili.
Krále to rozhněvalo. Poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil.
Potom řekl svým služebníkům: „Svatební hostina je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete.“ Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které našli, zlé i dobré, takže svatební síň byla plná hostí.
Když vstoupil král podívat se na hosty, uviděl tam člověka, který neměl na sobě svatební šaty. Řekl mu: „Příteli, jak jsi sem přišel bez svatebních šatů?“ On se nezmohl na slovo. Tu řekl král sloužícím: „Svažte mu ruce i nohy a vyhoďte ho ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů.“
Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených.“